Pískovinky

3. června 2015 v 10:49
Je tu konečně jaro a s ním první lezecké metry s lanem. Kde začít? Nebuď baba a zkus to doma na písku. Pravda, bouldrová zimní Bahra se zakončením se zánětem v prstu a předloktí nebyla zrovna jako příprava na lano ideální - doktor z hor Filip Hebelka to jistil, a tak první lezecké metry sakra bolí. První rozpaky, nadávky - strach na každém metru, že něco utrhnu a hodím mrchu, kdy v letu zmrznu strachem. To jsou ty "sportovky" na písku - ideální na rozehřátí nebo rovnou přehřátí.


Pro mě je rozlézání na písku každý rok vlastně stejné a bez nalítaných metrů na jarním zájezdu v provoněné Francii hodně nejisté. Ale jelikož s Mady školou nastal tvrdý diktát, o Francii a Levanduli si jen můžeme nechat zdát. Zamíříme alespoň na pár dní do Fontainebleau, ale opět baba, zánět dutin mě až do odjezdu nepouští ze spacáku. Škoda, zrovna taková bezva parta se sešla.

Na písek se nedá připravit, to vyléčí až naběhané metry. A už se ta vůně písku zase zarývá pod kůži…, jarní Labák voní…. Taky si po lezení hned nemyjete ruce? Já teda ne, ta vůně písku a mádža, je návyková a uklidňuje - při lezení, po lezení :) První vytažené cesty, připadám si opět jak prvňák. Nejprve známé cesty a pak ty neznámé. Pořád nechápu proč se tak chci bát - a bojim se, ale už při odchodu ze skal se zase strašně na lezení na písku těším. Kurňa víc času ve skalách by to chtělo v tomhle nevolnickém životě.


Myslím na Prcka, který už zas leze, dokonce tahá cesty a jeho radost z každého vylezeného metru je nádherná, na Vápníka, Torouše a na Toma, který mi hned první výjezd do Adru přistál na hlavu. Odnesly to naštěstí jen odražené paty a zápěstí. Tak hlavně opatrně všici.


Na písku to chce jasné projekty, VII, VIII, IX, X - to je jedno, všechny obtížnosti na písku jsou pro mě projekty, rozumné cesty v Labáku mám vyzobaný, do restů se neodvažuji, a tak se jdeme mrknout na saské cesty za Hřebenovou Jehlou. Nové cesty, nová motivace.

Nové krasavice překvapivých stylů na písek. Nejprve lezeme na Skrytou stěnu - pěknou IXb při hraně - nenechte se odradit na první pohled krachlavým materiálem, a pak zkouším za Leošákem novou desítku na Porcelánovou stěnu Falscher Hase. Pěkný atletický pilířek s rajbasovým krůčkem na závěr těžkého za Xa.

Napoprvé se mi nezdá, že by to šlo. Dlouhý skok na hranu po bouldru mě odrazuje, ale jako vždy se mi to po druhém průlezu rozleží v hlavě a druhý den jdu do ostrého pokusu. Wilibald - Wilhelm z Brna nacvaká druhou polovinu - mě se nedařilo, předvede mi jak na přelez na druhý pokus - v těžkém se mu jen lehce zavlní křídla (asi si budu muset dávat místo zákusku večer hranolky jako on), skvělá motivace, jdu to napodobit - i ty hranolky. Tak ladně se mi to sice nepodaří, ale chyt ve skoku trefím a v lehkém třesu přelézám i rajbas.

Představení ten den probíhá i za rohem. Je paráda, že přibývá holek, které si rádi vytáhnout nějakou tu cestu na písku. Zdeňka parádně vyleze Majoliku XIa. Leošák, můj parťák ze Špáňa, se pustí s kamarádem Kubou do záludné Pâte sur Pâte Xa, ve které obtížnost graduje v převísku, a když sekvence náhodou nevýjde, čeká vás nepříjemný odskok do plotny. Kuba odskok nechtěně vyzkouší rovnou s chytem v ruce a pak oba s přehledem dávají.

Foto: Tomáš Galásek

Shrnutí nových linek u Porcelánovky:
V pravé části Porcelánové stěny ve výrazném převislém pilířku vede Falscher Hase Xa: nástup 6-7 m pětkovým terénem k prvnímu jistění, poté traverz přes obliny k pravé hraně, boulder, opět traverz k levé hraně a tou na vrchol. Netradiční silovka po oblinách.

Nástupy těchto cest je ze svahu za rohem u průchodu (jeskyňky):
U pravé hrany: Majolika IXa: popis zde
Střede přes převis: Manufaktur Xb: popis zde
Nalevo os Manufaktur přes převis a spáru: Pâte Sur Pâte Xa: popis zde

Skrytá stěna:
Kdo by chtěl zajít ještě dál, tak zhruba po 100 metrech za výrazným převisem, narazíte na šplhací lana:
Při pravé hraně vede pěkné IXb - pro holky skvěle zajištěné, jen pozor mezi 1. a 2. BH - tam neulítnout. Boulder na hraně. Vlevo od této cesty X? Tu má přelezenou Bambus a Andrej, tak dotazy na ně. Na pohled vypadá stěna krachlavě, ale krokově moc hezké cesty.

Co dál. Mám jeden projektík okolo kterého chodím jako mlsná kočka - Lauschgift na Sicilskou stěnu. Problém je ale v tom, že při RP se mi nepodaří - nedosáhnu, na první nýt nad převisem a nadlézat převis by se mi opravdu v takovém luftu a krachlavém materiálu bez jištění nechtělo. Naštěstí jdu lézt jeden den s nejšikovnější šáhlem, které znám. Ověřená a spolehlivá značka Andrej Chrastina, který mi už při ranním přelezu opět ukazuje, že je to Pan pískař pár excelánt a v rámci jeho tréninku mi cestu nacvaká.

Dvakrát polknu, Andrej řekne: "neboj" a jdu na to. Raději na jeden zátah. Na první jištění už dosáhnu, tak paráda. Boulder nad prvním nýtem řeším vzhledem k mé výšce pouze přes oblinky a pak dlouhým skokem doleva. Krásná cesta a pro menší lidi klasa Xa určitě sedí, takže prrrrrrrr pánové :) Až to vylezete s 155 cm, pak se o obtížnosti pobavíme:) Andrejko pokusuje Útěk - odbočka z Padáka, ale k večeru už mu nepřeje teplota.

Tak hurá na Křest průvodce Labské údolí - Pravý břeh, jehož kmotr se stal Jirka Slavík a jak řekl: "Přátelé, tohle je nejlepší kniha na Zeměkouli, bez který prostě není zbytí," a je to tak! Moc povedený, klobouk dolů autoři. Více na HUDY blogu >>>

Co mě za poslední dobu potěšilo? Jak se partička ze severu pěkně rozlezla. Aleš drtí Xb, Tapír zkouší XIa, Mišo Xc a tak vůbec potkávám holky jako je Jíťa z Varů, které to na písku leze krásně a odvážně.


Video z křestu průvodce:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama