Září 2012

Kámoši jedou

27. září 2012 v 10:26
Včera z lesa dorazila esemeska, že můj kamarád Přemysl Šatný vylezl boulder Cesta z Metra 7B+ na Sněžníku. Přičemž tak před rokem bylo jeho maximum 7A, 7A+, takže neskutečný zlepšení.Cesta z metra je traverzík po oblinách, který vyžaduje pořádnou sílu těla a následuje nepříjemný výlez ve stěnce po oblinách. Najdete ho hned u cesty v sektoru Bueno.

Přéma
Cesta do Metra

A Jarda Hujíček má u mě vroubek, stejné jako Cihla, Majkl, Jirous, protože si v jeho ladném jazz stylu vytančil Šílený tanec Xa/XIa na Monolit. Už jsem se s tim srovnala - jen v dobrým kluci, paráda.

Jarda

Ženy v bigwallech

27. září 2012 v 10:01
…ty obdivuji dvojnásob a samotné ženy v bigwalech trojnásob. Taková Nina Caprez se prý nebojí vůbec a své výkony ve velkých stěnách suše komentuje, že důvěřuje lezeckému materiálu a partnerovi a tak "mlask" Silbergeier za pár dní. Viděli jste ty odlezy? Zkouší to nejdřív na druhém? Má to jinak v hlavě? Ať tak nebo tak, moc dobře vím nebo tuším, kolik takovým přelezem ve svém lezeckém životě získá a jak hluboko se prokouše. Taková Mayan Smith-Gobat - to je žena stěn - volný přelez cesty Salathe Wall 8a (5.13b, 35 délek) na El Capitana v roce 2011 a teď mezi její nové zářezy patří ženský speed rekord cesty The Nose na El Capitana. Společně s Chantel Astorga si ho vyběhly za 7 hodin a 26 minut. Překonaly tak rekord Libby Sauter a Chantel Astorga, které přes Nos "přeletěly" za10 hodin a 40 minut.


A co na to Maya:
Rychlostní lezení jsem vždycky chtěla zkusit. Mužský rekord 2,5 hodiny je neskutečný a fakt jsem si užívala rychlý pohyb ve stěně. Už minulý rok jsem se o rychlostní rekord chtěla pokusit.


http://mayangobat.wordpress.com

Nový průvodce na Gorges du Tarn

25. září 2012 v 18:26

Oblast Gorges du Tarn se nachází nedaleko města Millau v jižní Francii. Jde o jednu z nejznámějších lezeckých destinací ve Francii, ale s rostoucí popularitou v 80 a 90 letech rostly také problémy s přístupy k sektorům a se špatně udělanými cestami. Před dvěma lety se dokonce odehrála v jedné cestě nehoda, při níž se vytrhlo fixní jištění s jedním místním lezcem. Po této události bylo rozhodnuto. Tarn se musel přejistit. Místní lezci spojili síly se správou FFCAM a 250 cest bylo systematicky přejištěno. Původní 8 mm nýty se vyměnily za 12 mm nebo se daly do lepidla. Proslavené "run out" cest, jak je tomu v Tarnu zvykem, byly sice troche zmírněny, ale duch ne zrovna přejištěných vápencových cest byl zachován. To znamená, že cvakání expresek je z dobrých chytů, ne uprostřed těžkého místa a v cestách jsou stale zachovány mezi jištěním delší, ale při pádu stale bezpečné vzdálenosti. Pamatuju se, že nejvíce si vás cesty vychutnají vždy na závěr, kdy předloktí přetéká laktátem, nýt se vzdaluje pod nohama, na cvaknutí dalšího už není síly …při pádu vždy lezci probíhá hlavou: "To jsou ty francouzský sportovky"…. Co je na průvodci opravdu potěšujícího je jeho vícejazyčná verze: francouzština, němčina, španělština a angličtina. Další dobrá zpráva je, že na nedaleký Gorges de la Jonte a la Dourbie už si místňáci taky připravují cajky a do výměn se pustí, co nejdříve.



Girl on the rocks od Katie Brown

10. září 2012 v 12:16 | Simona

Do eshopu nám přibyla nová kniha Girl on the rocks od Katie Brown



Katie Brown na mě vždycky působila jako éterická bytost. Nejen, že tak vypadala: drobná, něco kolem 1,54 m, ale byla věčně zasněná, vláčně pohybující se na zemi i na stěně, málomluvná a hodně uzavřená. Proto bylo vždy překvapením, když nastoupila na závodech Světového poháru do cesty a celkem s přehledem přelezla všechny o dost zkušenější závodnice. Jednou svou zasněnost potvrdila na závodech dokonale, když lezla úplně jinou cestu.
Katie začala lézt ve 13 letech ve své domovině Kentucy v USA. V 15 letech vyhrála SP juniorů v Laval ve Francii a o rok později už válcovala závodnice na závodech SP dospělých. V roce 1996 a 1997 vyhrála Arco Rock Masters a v roce 1999 závody SP v Besanconu. Lezecký svět překvapovala také na skalách. V roce 1999 se také Katie stala první ženou světa, která vylezla na OS 8b+, Omaha Beach v Red River Gorge v Kentucy a na flash Hidrofobiu 8b+ v Montsantu. Obě cesty jsou nyní 8b. Po roce 1999 o Katie nebylo moc slyšet, věnovala se studiu, a jak se dozvíte v knížce Girl on the Rock, potřebovala si od lezení odpočinout. Nepřinášelo jí už takovou radost, stalo se pro ní spíš nutností než zábavou. Dala si tedy několikaletou pauzu, během níž lezení ale úplně na hřebík nepověsila. Po čase chuti k lezení přibývalo. Katie si hledala nové cíle v tradičních cestách, učila se spáry, lezla vícedélkové cesty, s Lynn Hill přelezly volně Leaning Tower v Yosemitech a lezecký apetit se jí postupně vrátil. Z Boulderu v Coloradu, kde studovala, se přestěhovala do Moabu v Utahu, kde o spárové a vícedélkové lezení není nouze (v Moabu bydlí I Steph Davis).
Knihu Girl on the rocks věnovala Katie lezkyním - začínajícím i zkušeným a na 144 stránkách se snažila předat své rady ohledně lezeckých začátků, techniky, RP, on-sight přelezů, strachu z pádů, jak si udržet motivaci a radost z lezení, jak zapracovat na svých slabinách a mnoho dalšího. Katie vychází ze svých zkušeností a upřímně popisuje svůj boj se strachem, s nedůvěrou v sebe sama a stydlivostí. Knihu okořenila o rozhovory s lezkyněmi a krásnými fotkami od Bena Moona.



Girl on the rocks
Autor: Katie Brown

Počet stránek: 145
Formát stránek: 190 x 235 mm
ISBN 10: 0762745185
ISBN 13: 9780762745180
Vydavatel: Globe Pequot Press
Datum vydání: September 2006
Obal: Měkký
Illustrations: colour photos
Hmotnost: 500g
Jazyk: Angličtina

Léto

6. září 2012 v 22:37 | Sim
Léto bylo ve znamení Krkavky, Jury (pozor, letos posila, jezdil i Jeník Pleticha), Krasu (chceš si zvednout lezecké seběvědomí, tak nejezdi do Krasu) a po dlouhé době jsem zase strávili celý týden v Adru!!! Co vám budu povídat. Lezení, večer písák, pak kultura v hostincích, posezení s místňákama a nasávání jedinečné atmosféry. Zvykání si, že při lezení nic nedržíš, na ničem nestojíš, šoupeš se po hranách, bouldruješ - často v cestách hustě bouldruješ, občas strachy nedýcháš a pořád dokola si opakuješ, nohy, nohy, nohy..pořádně si na ně stoupni...neboj, to ustojí. A ono fakt jo. Po čase nohy začaly spolupracovat na hranách, dokonce stály, balancovaly, baletily a někdy se i vznášely vzduchem - to ale bylo neplánované. Objevovali jsme nové cesty na Křížáku, které jsou považovány za místní sportovky a vyráželi do Teplic. Partičky se střídali. Tom trávil čas s Madu, Dlabisem, Aňou a Evelinkouna na Ostaši za velkým Střecháčem, kde je spousty zajímavých cest. Majzlík t očistil krásnou hranu od Prťky Velký třesk Xb. Dlabis rychle vyřešil Ahoj XIa- je to lištař a ještě o tom neví, cesta mu parádně sedla, pak kluci vylezli hranku s dlouhým nátahem Rosný bod Xb. Vlastně vyčistili celou tuhle část Ostaše a mohlo se jít řádit do Teplic. V hledáčku byl Bumerang, Schambala a Čirá radost. V laufu byl blonďák Vojta- neprve mi předvedl, jak na Schambalu a potom klukům jak na Bumerang. Andrej měl k flashy Bumerangu hodně blízko - škoda. Dlabis si nakonec krásně odškrtl i Čirou radost a obdiv, pod tím druhým je to fakt zem...

Holky v akci

Jeník v Juře

Andrej v Bumerangu

Nový eshop Horolezecké průvodce

4. září 2012 v 9:18 | sim
Od 1. září provozuji nový eshop www.horolezeckepruvodce.cz. Většina zboží je skladem a dodací lhůta je do 3 dnů.